Příběh o Studená kopřivka .

My cold allergy / Moje alergie na chlad

19. 3. 2017

Po: NataliB


My allergy began in the January of 2015. I had a flu so I went to my doctor. In a car my legs started to itch. When I sat in a ordination I was covered in hives. My doctor send me to ER where I spend few hours. I thought I was reacting to pills against a fever but after few days I have notices I was reacting to cold which confirmed blood tests. Doctor gave me pills but I was not taking them because I thought my allergy is not severe. My reaction was not bad. Everything has changed in the January of 2017. After 30 minutes outside in -7 °C I had and anaphylactic reaction. After 15 minutes outside I felt that something wrong is happening - I felt dizzy and I couldn´t breathe. My friends and boyfriend took me inside where I fainted. I had no pills with me but happily a neigbour had strong pills. After taking these pills and drinking hot tea I felt better. After this my doctor gave me an EpiPen. Now I have my "safety bag" with pills and EpiPen with me everytime I go outside. I have to wear medical ID bracelet with informations because my worst symptomps are low blood pressure and fainting. If it happens to me I can´t communicate and if doctor give me cold IV fluid or if somebody let me on cold floor it would be catastrophe. This allergy is really unpredictible. I never know when I will have a reaction. Some days I feel good but some days I feel terribly. It is not only winter allergy I have problems all year. I can´t go skiing or ice skating, I can´t swimm in summer, I can´t eat ice cream, I can´t exercise (sweat is cold), I can´t hold a bottle of cold water or put hands on cold table even hot bath is problem because of temp changes. But if you have supporting family and friend it is not as bad as it seems :)

Moje alergie na chlad začala v zimě roku 2015. Měla jsem chřipku a jela jsem k doktorce. V autě mě začaly nesnesitelně svědit nohy. Než jsem došla do čekárny, byla jsem celá pokrytá vyrážkou. Doktorka mě ihned poslala na pohotovost, kde jsem strávila několik hodin na kapačkách. Všichni jsme si mysleli, že jsem měla reakci na léky na horečku, které jsem si vzala pár hodiny předtím. Reakce ale neustávaly. Pokaždé, když jsem šla ven, tak mi natekly ruce, které mě svědily, uši, obličej, naskákala mi vyrážka a motala se mi hlava. Po pár dnech jsem vypozorovala, že asi reaguju na chlad, což potvrdily testy u alergoložky. Nikdy v životě jsem neměla žádnou alergii a teď jsem měla alergii, o které jsem nevěděla, že vůbec existuje. Byly mi napsány léky, ale já jsem je nebrala, protože bylo teplo a téměř jsem nereagovala. Proč si tedy do těla cpát nějakou chemii, že? Všechno se zvrtlo na Silvestra roku 2017. Po 30 minutovém pobytu venku v -7 °C jsem prodělala anafylaktickou reakci (podotýkým, že jsem byla velmi dobře oblečená). Už po 15 minutách jsem začala cítit, že se mnou není něco v pořádku. Začala jsem mít potíže s dýcháním a motala se mi hlava. Měla jsem štěstí, že se mnou byl přítel a kamarád s kamarádkou, kteří mě nějak dostali na byt, kde jsem odpadla úplně. Celé tělo jsem měla pokryté vyrážkou, špatně se mi dýchalo a byla jsem na hranici úplné ztráty vědomí - jediné, co jsem slyšela, byl přítel, který mě nenechal usnout úplně. Léky jsem samozřejmě s sebou neměla. Naštěstí byl soused alergik, který měl silné léky. Po jejich snězení a vypití horkého čaje se mi udělalo líp. Po této příhodě mi alergoložka napsala EpiPen, který s sebou musím všude nosit společně s dalšími léky v tzv. záchranném balíčku. Také mám na ruce náramek, na kterém mám veškeré informace (alergie, léky v tašce, číslo na mamku), protože první symptomy nejsou svědění a vyrážka, ale pokles tlaku a odpadnutí. V tu chvíli nejsem schopná komunikace a podání studené infuze nebo ponechání na studené zemi by pro mě mohlo být fatální. Tato alergie je hloupá v tom, že je naprosto nepředvídatelná. Nikdy nevím, kdy nastane reakce. Některé dny je mi dobře a některé dny se cítím jako troska. Po každé reakci jsem totiž neuvěřitelně vyčerpaná a nejradši bych prospala celé dny. Není to jen o tom, že reaguju v zimě, je to celoroční záležitost. Nemůžu lyžovat, bruslit, cvičit (díky potu, který funguje jako chlazení), plavat, jíst nanuk ani manipulovat se studenými věci, jako je například lahev vody z lednice. Jakákoliv změna teploty způsobuje točení hlavy - stačí projít v obchodě kolem mrazících boxů nebo vylézt z horké vany. Každopádně s podporou rodiny a přátel není nic tak hrozné, aby se to nedalo překonat :)

Vite o někom kdo by měl číst tento příběh? Sdílejte váš příběh

0 poznámky

Přihlášení nebo registrovat zanechat komentář