Příběh o Crohnova nemoc .

Nebylo to vůbec jednoduché

21. 5. 2017

Po: Hrdina


Chtěl bych se tímto podělit o svůj boj s Crohnovou chorobou. Snad to někomu pomůže. Vše začalo celkem nevinně mezi podzimem 2014 a jarem 2015. Mezi tímto obdobím jsem měl 3 x angínu, 2x zanět močových cest, 2x zanět strředního ucha. Na vše jsem dostal antibiotika. Problém byl při použití posledních antibiotik, kdy se u mě objevila krev ve stolici. Bylo mi to divné, tak jsem ihned kontaktoval obvaďáka a ten mě na to konto změnil použitá antibiotika a poslal mě na gastro. Tam mi po sérii vyšetření zjistili Ulcerozní kolitidu, ale s tím, že nejde o nic vážného. Dostal jsem prášky Salofalk a vše bylo ok zhruba do konce ledna 2016. Na podzim 2015 jsem kompletně změnil stravu na zdravou. Což jsem neměl dělat, plus jsem do toho začal pojídat vitamíny na posílení imunity (což byl problém č.2). Koncem ledna 2016 se mi udělalo celkem zle, prujmy krvave, bolest v prostředku pod hrudním košem. Hned jsem tedy zavítal na gastro (obvoďáka jsem vynechal). Tam po odběrech mě bylo zděleno že mám silný zánět střeva a slinivky a že si mě už v nemocnici nechaji. Byl jsem v šoku. Chtěli mě rovnou operovat (tlusté strřevo bylo celé zanítěné a slinivka mlela z posledního). Jedna užasná paní doktorka ale řekla rázné ne a začalo se to řešit silnýma dávkama antibiotik. Bohužel to nepomohlo a počet stolic se zvýšil na 25 denně. Po týdnu mi byly nasazeny kortikojdy, které zabraly jen částečně. Po několika konzultacích jsem byl transportován z Ivančic do Brna. V Brně ve FN Bohunice je totiž specializované centrum na střevní onemocnění. Tam mi bylo řečeno, že jsem specifický případ, protože nevěděli dlouho, co přišlo první, jestli zánět slinivky a nebo infekce ve střevě, po sérií testů bylo zjištěné, že první byla infekce ve tlustém strěvě a že přez něj to odnášela slinivka. Po nasezení zdvojené dávky biologické léčbě po 3 následujích týdnech se hned po první dávce jak střevo tak slinivka srovnala do původního stavu před zánětem a nasledovala biologická léčba lékem Remicade. Po dvou měsích jsem byl propuštěn a byl jsem o 15 kg lehčí. Bohužel v létě 2016 druhý kolaps (doktoři do dneška nepřišli na to proč, protože v těle sem protilátky na Remicade neměl), mě změnily na biologickou léčbu Humira. Ta zatím drží cca rok bez problémů, i když musím chodit každý týden na kapačku Metotrexolu, kvůli píštělce která se mi stejně udělala, ale podle doktoru je neaktivní a vyústila pod kůži a nespojila se s žádným důležitým orgánem. V podstatě je to takové slepé střevo číslo 2 :). Po druhém kolapsu jsem ztratil dalších 10 kg, ale teď již mám vše zpět. A v tu dobu mě byla také změněna diagnoza z UC na Crohna (tedy na těžší formu).  Neřekl bych že budu štastnej jako blecha že naberu tech 25 kg zpět :). Děkuji moc doktortům jak v Ivančicích tak hlavně doktorům a sestrřičkám ve ve FN Bohunice. Boj nadále pokračuje a zatím nad touto nemocí vyhrávám. 

Vite o někom kdo by měl číst tento příběh? Sdílejte váš příběh

0 poznámky

Přihlášení nebo registrovat zanechat komentář