Příběh o Roztroušená skleróza .

S optimismem to jde vážně líp

25. 5. 2017

Po: Kamila


Když se nahoře rozdával optimismus, šla jsem jistě dvakrát. Ale i mě přepadnou dny, kdy to dobré prostě není. A to hlavně od doby, kdy se k nám před čtyřmi roky přistěhovala nová spolubydlící, autoimunitní neléčitelná nemoc, roztroušená skleróza. Nijak zvlášť jsem tedy nad ní nejásala, obzvlášť, když si začala vybírat, co mi jen tak mýrnyxtýrnyx sebere, tu cit v ruce, tu stabilitu, tu celé odpoledne, výlety a plánované akce, nicméně sebou přinesla i nečekaný klid do mého zběsilejšího života, a tak nějak jsme se s ní všichni naučili žít. Je to tedy velká škola nejen pro mě, pro celou rodinu, ale i mé přátelé. RSka není středobodem mého života, většinu roku bydlí někde v koutě, ale pokud jí pozvu únavou, přetažením, virózou, ráda se nám začne předvádět v celé své rozežranosti. A takové dny zase teď přišly a nenechala se vyhnat.

A tak v týdnu opět byla celá moje zlatá rodina hore a jelo se do MS centra do Teplic, kde je neuvěřitelně lidská paní primářka Vachová, usměvavá dáma, co má přehled, vlídný přístup a zvonivý smích, že si říkám, že mě mrzí, že jsem se s ní seznámila jako s lékařkou a ne někde soukromě. Celý její tým jsou tak okouzlující a veselý babinec, že je člověk až vidí rád i v těch dnech horších. Vybavená chemií, posilněná infuzemi se vracím do "domácího vězení", chtělo by se říct. Ale ono to tak vůbec není. Promnu si unavené oči a vidím manžela, jak mi trpělivě pomáhá ze schodů a předává mamce, která mě veze k doktorovi, ta pak bratrovi, který se mnou vyřídí pochůzky, otec zatím vezme děti na procházku, děti mi večer masírují ztuhlá lýtka. Přátelé, co vědí, píšou podpůrné vzkazy, vlastně ten pocit, že v každé situaci je komu zavolat o slova povzbuzení nebo o pomoc, je až opojný. Noční splín se mnou kamarádka zahání matematickými rébusy a řada dalších milých střípků. Takhle se na svět dívat mě ale naučila až RS, byť jsem tedy rodinu a přátelství nikdy nebrala jako samozřejmost, s nemocí je pokora o dost silnější. RSka není moje značka, pořád si zakládám, že spousta jiných věcí ke mně patří víc.

Vite o někom kdo by měl číst tento příběh? Sdílejte váš příběh

0 poznámky

Přihlášení nebo registrovat zanechat komentář